Tato duchovní praktika se nazývá "Lotosový květ". Podstata tohoto cvičeni je následující. Člověk si představí, že do svého nitra, do oblasti sluneční pleteně (Plexus Solaris), zasadí lotosové semínko. Toto malé semínko v něm začne klíčit díky síle Lásky, zformované jeho pozitivními myšlenkami. Tím, že člověk neustále kontroluje růst květiny, se uměle zbavuje negativních myšlenek, které se mu neustále honí hlavou.
- Chceš říct, že pořád myslíme na něco špatného?
- Samozřejmě, odpověděl Sensei. Zkuste pečlivě sledovat své myšlenky.
Lidé hodně času věnují představám různých konfliktních situací, negativním vzpomínkám z minulosti, myslí na to, jak se s někým dostali do sporu, jak někoho zklamali nebo ošidili, přemýšlí nad svými nemocemi nebo materiálními problémy a tak dále. Tím tedy neustále udržují negativní obraz myšlení.
A právě tímto cvičením se člověk záměrně, pod svou vnitřní kontrolou, zbavuje všech těchto negativních myšlenek.Čím častěji udrží pozitivní obraz myšlení, tím rychleji v něm toto semínko Lásky prorůstá. Nejprve si člověk představuje, jak semínko klíčí, objevuje se malinkatý stonek. Roste dále, na stonku se objevují listy, poté malé poupě květu. A nakonec, kdy se mu dostává stále více a více síly Lásky, rozkvete poupě v překrásný lotos. Na začátku má lotos zlatavou barvu, postupně, jak roste, se promění v oslnivě bílý.
- A jak dlouho trvá, než vyroste? - zeptala jsem se.
- Vlastně záleží na vás. Někteří lidé potřebují léta, jiní jen několik měsíců, další několik dní nebo dokonce pár okamžiků. Záleží na tom, jak moc si to člověk přeje a jak se snaží. Je nutné tuto květinu nejen pěstovat, ale stalé ji živit sílou své Lásky, aby nezavadla a nezahynula. Toto vědomí neustálé péče o květinu udržuje člověk na úrovni podvědomí nebo přesněji řečeno na úrovni vzdáleného kontrolovaného vědomí. Čím více Lásky dává člověk této květině, v duchu ji hýčká, stará se o ni, chrání ji před negativním vlivem okolí, tím víc květina roste. Tato květina se živí energií Lásky, zdůrazňuji, vnitřní energií Lásky. A čím více Lásky cítíte vůči celému světu, ke všem lidem a ke svému okolí, tím větší květ narůstá. A pokud se začnete hněvat – květina slábne, když ztratíte kontrolu nad svým hněvem – květina zavadne a onemocní. Pak musíme vynaložit veškeré úsilí, aby se uzdravila. To je svým způsobem určitý druh kontroly.
Když tato květina rozkvétá a květ se začíná zvětšovat, začne vydávat vibrace namísto vůně, tak zvané gravitony nebo leptóny, říkejte jim, jak chcete, to je energie Lásky. Člověk cítí chvění okvětních lístků, od kterých vibruje celé jeho tělo, celý prostor kolem něj a tím vyzařuje do světa Lásku a Harmonii.
- A je možné to fyzicky nějak pocítit?
- Ano. Projevuje se to pálením v oblasti sluneční pleteně, teplem, rozlévajícím se po celém těle. Tyto pocity vznikají v místě, kde je, jak říkají legendy, skryta naše duše. Odtud začíná být cítit teplo. Hlavní smysl spočívá v tom, že ať už jste kdekoli, s kýmkoli, nezáleží na tom, co děláte nebo si myslíte, měli byste vždy toto teplo cítit, teplo, které zahřívá nejen vaše tělo, ale i vaši duši. Tato vnitřní koncentrace Lásky se nachází v samotném květu. Nakonec, čím více člověk o květ pečuje, velebí tuto Lásku, tím více pociťuje, že se květina rozrůstá a těsně obepíná jeho tělo svými okvětními lístky. Člověk se pak ocitne uvnitř obrovského Lotosu. A zde nastává velmi důležitý moment. Když člověk dosáhne toho, že ho lotosové lístky obklopují ze všech stran, cítí dvě květiny. Jednu uvnitř sebe, která se nachází pod srdcem a stále ho zahřívá vnitřním pocitem Lásky. A druhou, větší, jakoby astrální skořápku tohoto květu, která vás obklopuje a vyzařuje na jedné straně vibrace Lásky k celému světu a na druhé straně chrání před negativními vlivy okolí. To vyvolává zákon příčiny-následku. Řečeno fyzikálním jazykem, dochází k vibračnímu spojení. Jednoduše řečeno, člověk vyzařuje energii dobra, kterou mnohokrát zesiluje prostřednictvím duše a tím vytváří blahodárné vlnové pole. Toto silové pole, které člověk neustálé cítí a udržuje jej silou své Lásky, působí pozitivně nejen na člověka samotného, ale i na okolní svět.
Čeho docílíme každodenním cvičením?
Za prvé, člověk má vždy pod kontrolou svoje myšlenky, naučí se soustředit jenom na pozitivní věci, což automaticky znamená, že nikomu nemůže přát nic zlého ani nikomu ubližovat. Vždyť toto cvičení trvá neustále, každý den a každou sekundu. A je to na celý život. Je to neobvyklý způsob, jak se zbavit špatných myšlenek, s nimiž nelze bojovat silou. Lásku si člověk nemůže vynutit, proto se musíme naučit rozptylovat. Přijde špatná myšlenka, člověk se soustředí na svoji květinu, začne jí předávat svoji Lásku a umělou cestou tak zapomene na všechno špatné. Nebo soustředí svoji pozornost na něco pozitivního. Ale květinu cítí neustále: když se ukládá k spánku, když se probouzí, v noci, ve dne, ať už se zabývá čímkoli – ať studuje, pracuje, sportuje atd. Člověk cítí, jak v jeho nitru plane Láska, jak se proudy této Lásky chvějí v jeho hrudi a rozlévají se po celém jeho těle. Jak ho tato květinka začíná hřát zevnitř, zvláštním teplem, teplem boží Lásky. A čím více Lásky jí dává, tím větší Láska se v něm rodí. Neustálé vyzařování této Lásky vede člověka k tomu, že i ostatní lidi začíná vnímat s Láskou.
To je za druhé, což je velmi důležité – člověk se naladí na frekvenci dobra. A dobro znamená úspěch, štěstí, zdraví. To je vše! Člověk má dobrou náladu, což má příznivý vliv na jeho psychiku. Právě CNS (centrální nervový systém) je klíčovým regulátorem životně důležitých činností organismu. Proto především tato duchovní praktika zlepšuje Váš zdravotní stav. Kromě toho, se člověku začíná dařit v životě, protože se umí smířit a vypořádat se vším, co přichází. Nikdo se s ním nechce hádat a všude je vítán. Nikdy nemívá žádné velké problémy. Proč? Protože, i když v jeho životě dochází k všelijakým událostem, vždyť život je život, vnímá tyto události úplně jinak než obyčejní lidé. Protože se v něm probouzí nový pohled na život, který mu pomáhá učinit přijatelné rozhodnutí v dané situaci.
V tomto člověku se probouzí Moudrost života…
A za třetí, což je nejdůležitější – v člověku se probouzí duše, on sám se začíná cítit jako Člověk, který začíná chápat, kdo je Bůh, že Bůh je všudypřítomná entita a nikoli fantazie několika bláznů. Začíná v sobě cítit boží přítomnost a násobí tuto sílu svými pozitivními myšlenkami a pocity. Už se nikdy necítí osaměle na tomto světě, protože Bůh je s ním a je v něm, cítí jeho skutečnou přítomnost. Říká se: „Kdo přebývá v Lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm, protože Bůh je Láska sama“. Je také velmi důležité, že člověk začne cítit auru květiny, která se nachází uvnitř něho a kolem něj.
- A jak je možné cítit auru kolem těla?
- S odstupem času můžete vidět tuto vibraci v podobě slabého světelného záření. Vzduch kolem se zdá být jakoby lehčí a průzračnější, a okolní svět má intenzivnější barevné tóny pro vaše oči. A co je nejvíce fascinující, že i ostatní lidé si u vás začnou všímat těchto změn. Existuje takový lidový výraz „člověk září“, člověk svítí“. Vlastně toto je záření vlnového pole produkovaného Láskou samotného člověka. Lidé kolem taky začínají cítit tyto vibrace. Je jim příjemné být nablízku tomuto Člověku, rovněž začínají mít pocit radosti a vnitřního vzrušení. Mnozí lidé se uzdravují, jiní se cítí lépe v jeho přítomnosti, ať jsou jakkoli nemocní. Každý je přitahován tímto Člověkem a chce mu otevřít svoje srdce a duši. To znamená, že lidé vnímají Lásku. Je to otevřená brána Srdce na cestě k Bohu. Právě o tom mluvili všichni ti Velicí a měl to na mysli Ježíš, když řekl: “Otevři své srdce Bohu“.
Duchovní cvičení „Lotosový květ“ se používá odnepaměti. Od dávných dob se věřilo, že z „Lotosu“ se rodí bohové, že Bůh se probouzí v „Lotosu“. V tom smyslu, že božská podstata – duše – se probouzí v "květu Lotosu", v Harmonii a Lásce uvnitř vás. Vždyť člověk se neustále stará o svoji květinu, neustále kontroluje své myšlenky a pocity tak, aby "Lotosový květ" nezvadl.
- Takže tam skutečně vyroste opravdová květina? – zeptal se překvapeně Slavík.
- Ne, květina v materiální podobě tam samozřejmě není. Je to svým způsobem pouhá fantazie. Tento proces můžeme popsat jako probouzení božské Lásky, dosažení osvícení mysli, plné spojení s Bohem – „mókša“, „dao“, „šintó“. Říkejte tomu, jak chcete. Ale všechno jsou to jen slova a náboženství. Ve skutečnosti to znamená, že si vytvoříte svými pozitivními myšlenkami a pocitem Lásky určité silové pole, které na jedné straně působí na okolní svět a na druhé straně změní vnitřní frekvenci vnímání rozumu samotného člověka.
- A co duše? – zeptala jsem se.
- Duše to jsi opravdová ty, zvláštní generátor věčné božské síly, dalo by se říct, který je ale třeba spustit neustálými myšlenkami o Lásce... Příště vám řeknu o duši a jejím poslání více.
- Říkal jste, že tato duchovní praktika je velmi starobylá. Jak stará je?
- Jak jsem již říkal, existuje tak dlouho, jak dlouho existuje člověk jako vědomý subjekt.
- A jak dlouho přesněji, sedm, deset tisíc let?
- To je příliš krátké období. Civilizované lidstvo ve své podobě nejednou existovalo již před tím, dokonce s mnohem vyspělejšími technologiemi, než máme nyní. Jiná věc je, proč tyto civilizace zmizely. Někdy vám o tom taky povím.
- Ale pokud je tato praktika tak stará, měly by se o ní v naší civilizaci dochovat alespoň nějaké pověsti.
- Jistě. Skutečnost, že duchovní praktika "Lotosový květ" existovala již dříve potvrzují četné prameny z dávných dob. "Lotos" se například dával zvoleným faraónům Starého Egypta. A pokud se podíváte do literatury s tímto tématem, ujistíte se, že podle egyptských mýtů a legend se dokonce bůh Slunce Ra narodil právě z lotosového květu. Tato květina sloužila jako trůn, na kterém usedali Isis, Horus, Osiris. Ve starověkých „Védách", nejstarší hinduistické literatuře napsané dokonce v sanskrtu, je lotos také jedním z hlavních témat. Zejména v souvislosti s tím, že Bůh má tři hlavní mužská ztělesnění – Brahma-Stvořitel, Višnu-Ochránce a Šiva-Ničitel – se říká: "Z těla boha Višnu vzešel obrovský zlatý lotos, z něhož se narodil stvořitel Brahma. Vyrůstal zlatý lotos s tisíci lístky a spolu s ním rostl i Vesmír“. Dodnes je lotos symbolem čistoty a cudností v Číně (stejně jako v Indii). S lotosem byly vždy spojované nejlepší lidské vlastnosti. Podle starodávného čínského mýtu se na „zvláštním západním nebi“ nachází lotosové jezero a každá květina, která v něm roste je spojená s duší zemřelého: byl-li člověk mravný a dobrosrdečný, pak jeho květina rozkvete, bylo-li tomu naopak – květina zavadne. V Řecku je lotos věnován bohyni Héře. Ve zlatém slunečním člunu, který má podobu lotosu, podnikl jednu ze svých cest Hérakles.''
Všechno jsou to legendy a mýty, které však nejsou smyšlené. Vznikaly na základě skutečností spojených se sebevýchovou lidí prostřednictvím této starobylé duchovní praktiky. Prostě dříve, kdy chování většiny lidí ovlivňovaly převážně jejich základní potřeby, se dával "Lotosový květ" pouze vyvoleným, víceméně duchovně vyspělým jedincům. A je přirozené, že ostatní lidé vnímali pak tyto jedince jako bohy. Protože ten, kdo v sobě vypěstoval "Lotos" a probudil svoji duši, se stal ve skutečnosti podobným bohu, neboť tvoří v Lásce svou pouhou jedinou myšlenkou.
Když přišel čas duchovní osvěty většiny lidí, dali Bódhisattvové z Šambaly tuto duchovní praktiku Buddhovi. Právě díky této duchovní praktice „Lotosu", sedě pod stromem Bodhi, dosáhl Siddhártha Gautama (vlastní jméno Buddhy) osvícení. Se souhlasem Rigdena (Vladyky Šambaly), dal Buddha toto učení svým učedníkům, aby jej dále šířili mezi lidmi. Bohužel, lidé s postupem času učení Buddhy překroutili a na základě této duchovní praktiky vytvořili celé náboženství. To způsobilo, že si nyní dokonce sami buddhisté vyznávající toto náboženství představují svůj ráj jako nějaké neobvyklé místo, kde se lidé podobně jako Bohové rodí v lotosovém květu. Hledají toto místo, i když neustále se nachází uvnitř nich samotných. Z Buddhy udělali Boha, ačkoli ve skutečnosti to byl obyčejný Člověk, který díky této duchovní praktice dosáhl stavu osvícení. Odsud pochází také Lotos jako symbol buddhismu, stejně jako výraz "Buddha sedí na lotosovém trůně" nebo "Buddha stojí v lotosu". Buddha na svém příkladu ukázal lidem, čeho může člověk dosáhnout, když u něj zvítězí jeho duchovní hodnoty . Buddha skutečně učinil spoustu užitečného pro duchovní rozvoj lidstva šířením této duchovní praktiky mezi lidmi ve své původní podobě.
Podobnou modlitbu dal lidem Ježíš Kristus na probuzení božské Lásky.
- A modlitba a meditace – je to jedno a to samé?
- Vlastně ano. Modlitba Ježíše "Otče náš" je totéž. Tady je to trochu jednodušší, lidé prosí o chléb, a tak dále, ale hlavní smysl zůstává stejný: člověk duchovně vychovává sám sebe, kontrolou nad svými myšlenkami, svou touhou, pevnou Vírou a Láskou pěstuje svoji duši. Obecně lze říci, že Buddha, Ježíš, Mohamed a všechny velké osobnosti ovládali danou duchovní praktiku, jelikož čerpali z jednoho zdroje. To jim pomáhalo nejenom stát se sebou samými, ale i pomáhat jiným lidem poznávat svoji božskou podstatu. Proč myslíte, že se všichni v blízkosti Buddhy, Ježíše a Mohammeda cítili příjemně? Proč, jak lidé říkají, "svatí lidé" září? Proč, když se setkáváme s úplně cizími lidmi, se s nimi nechceme loučit? Protože vyzařují Lásku. Protože neustále shromažďují tuto sílu, sílu Lásky a Dobra, tento boží projev v člověku. O nich se říká: v tomto člověku je Bůh. A to je pravda.
- Znamená to, že je tedy třeba pouze myslet na tuto květinu s Láskou?
- Ne, neměli bychom se jenom soustředit a přemýšlet, ale hlavně bychom měli vyvolávat tento pocit tepla v oblasti sluneční pleteně a neustále ho udržovat svými dobrými myšlenkami. Ne každému se to hned podaří. Protože je třeba proniknout do podstaty toho všeho, skutečně si představit a, ještě jednou opakuji, přivodit si všechny tyto pocity. Proč právě toto zdůrazňuji? Protože, když si člověk přivodí tyto pocity, neudržuje je pak pouhým rozumem, ale na úrovni podvědomí. To vede k probuzení duše. Duše se prostě nemůže neprobudit. Čím více Lásky jí budeš dávat, tím víc se bude probouzet, tím více se budeš stávat sebou samým, takovým, jakým jsi doopravdy uvnitř a ne ve svém vnějším smrtelném těle.
A po krátké odmlce ještě Sensei řekl:
- Život je příliš krátký, a proto musíme stihnout duchovní podstatu v našem srdci zvelebit.
—————
—————
—————
—————
—————
—————
